Konference OECD: udržitelné zemědělství, dostatek kvalitních potravin pro lidi i přínos pro krajinu
Odborníci z členských zemí OECD se 6. -8. dubna sešli v Praze na konferenci věnované „výzvám pro zemědělský výzkum“.
Na ní si vyměňovali nejnovější vědecké poznatky v oblastech jako je ochrana přírodních zdrojů, především půdy a vody; udržitelné zemědělství pro produkci potravin a ochranu životního prostředí, konkurence v oblasti výroby potravin a paliv, bezpečnost potravin a regulace pokroku v oblasti molekulární genetiky. Prestižní mezinárodní akci zahájil náměstek pro životní prostředí, výzkum a vzdělávání ministerstva zemědělství Ing. Jiří Urban.
Společným tématem konference byla problematika trvale udržitelného zemědělství, jeho obsahu i forem v různých půdních, klimatických ekonomických a sociálních podmínkách. „Zadání výzkumných projektů by měla reflektovat aktuální výzvy a priority evropské zemědělské politiky, kterými jsou udržitelné zemědělství, klimatické změny nebo kvalita a bezpečnost potravin. Jedním z možných způsobů, jak pružně na tato témata reagovat, může být využívání technologických platforem, kde se sdružují výzkumné instituce, zemědělci i představitelé veřejné správy,“ upozornil Jiří Urban při zahájení konference.
Cenou za rychlý rozvoj zemědělské produkce v uplynulých desetiletích je nepříznivý dopad na životní prostředí. Celosvětovým problémem je snižování biodiverzity, kterým jsou postiženy zejména oblasti mírného pásma. Omezení biodiverzity je spojeno nejen se změnami ekosystému v dané lokalitě, ale výrazně ovlivňuje i vzdálené ekosystémy. Možné řešení představuje tzv. podílové zemědělství, kde na části plochy probíhá intenzivní zemědělská výroba a část plochy je určena pro zachování biologické rozmanitosti; nebo ekologické zemědělství. To při svých postupech maximálně zohledňuje využívání přírodních procesů a klade důraz na zachování a podporu samoregulačních vlastností agrosystému, s minimalizací vstupů, jako jsou hnojiva, pesticidy, či zákazem užívání růstových regulátorů a hormonů. Cílem zemědělského výzkumu by proto měly být nové podněty pro formování takového produktivního zemědělství, které by současně zachovalo biodiverzitu ekosystému. Zemědělství založené na detailním poznání ekosystému v dané lokalitě a přizpůsobené místním podmínkám může být řešením na aktuální témata současné zemědělské politiky, kterými je snižování biodiverzity či klimatické změny.
S ohledem na růst lidské populace se odhaduje, že do roku 2030 se spotřeba potravin celosvětově zvýší o 50% oproti současnému stavu. Protože plocha zemědělsky využitelné půdy je téměř vyčerpaná, na zvýšenou poptávku po potravinách bude muset odpovědět především růst produktivity zemědělství, zejména zvýšení výnosů zemědělských plodin. K tomu může významně napomoci právě zemědělský výzkum.
Dalším diskutovaným tématem byla problematika molekulární genetiky a geneticky modifikovaných organismů. U geneticky modifikovaných zvířat jde o zásah do jejich genomu, u klonů je to pak produkce kopií daného jedince. Oba postupy podle účastníků konference nabízejí obrovské možnosti. Ať už jde o rezistenci k některým chorobám, jako nemoc šílených krav, nebo pozitivní ovlivňování kvality produktů z geneticky upravených zvířat. Rozhodně nezanedbatelný je přínos pro záchranu ohrožených druhů zvířat (Genetické živočišné zdroje – FAO). V ČR se hospodářská zvířata neklonují, ale náš výzkum v této oblasti je na světové úrovni. Mezi zásadní české přínosy patří produkce prvních mezidruhových klonů na světě, objasnění úlohy jadérka při klonování a vývoj metod konzervace genetického materiálu.
Ztráty rostlinné produkce v důsledku působení chorob a škůdců se odhadují na 25% - 40% při současných způsobech ochrany rostlin. Bez této ochrany by mohly ztráty podle odhadů dosáhnout až 80%. V této oblasti může být využití geneticky modifikovaných rostlin velmi účinným nástrojem, protože omezuje použití syntetických pesticidů. Připravuje se nová direktiva EU v oblasti integrované ochrany rostlin (Integrated Pest Management, IPM) která by měla být platná od roku 2014.
Na konferenci byly dále představeny programy 21st Century Green Revolution a Millennium Villages, jejichž cílem je zvýšit produktivitu zemědělství v rozvojových zemích. Programy zdůraznily potřebu minerálních hnojiv, dotací na jejich nákup, možností úvěrů poskytovaných rozvinutými zeměmi. Program Millennium Villages zahrnuje také zdroje pitné vody, školní programy, podporu malých podniků, mikro-banky a úvěry. Pomoc africkým zemím touto cestou je mnohem účinnější než jen krátkodobá potravinová pomoc.
kontakt:
- Tereza Dvořáčková, tisková mluvčí ministerstva zemědělství
- Tel.: +420 221 813 063, GSM: +420 737 213 030, E-mail: tereza.dvorackova@mze.cz
Datum aktualizace: 9.4.2009 16:35
