Historie českého filmu

Česká (dříve československá) kinematografie má tradici a dobré jméno v evropském i ve světovém měřítku. Její historie sahá k samým počátkům kinematografie – již na konci devatenáctého století vznikly první české „filmy“ a v roce 1907 otevřel v Praze Viktor Ponrepo první stálé kino. Jméno zakladatele nese dodnes promítací síň českého Národního filmového archivu, jenž je předním světovým filmovým archivem. Posláním této instituce je především shromažďovat, chránit, vědecky zpracovávat, využívat a zpřístupňovat zejména ty audiovizuální archiválie a související písemné archiválie, které tvoří součást národního kulturního dědictví a které dokumentují vznik a vývoj kinematografických děl.

Oscarová díla

Nejslavnější érou české (dříve československé) kinematografie byla takzvaná nová vlna v šedesátých letech minulého století. Tehdy natočené filmy patří k nejvýznamnějším dílům světové kinematografie. Mnohé z nich byly oceněny na předních světových festivalech – filmy Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose v roce 1965 a Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela v roce 1967 navíc získaly světové ocenění – jako nejlepší zahraniční film cenu Americké filmové akademie – Oscara. Mezi představitele československé nové vlny se řadí zejména Miloš Forman, Ivan Passer, Věra Chytilová, Jaroslav Papoušek, Jiří Menzel, Jan Němec, Jaromil Jireš, Evald Schorm a Vojtěch Jasný.

Po srpnu 1968, kdy na území tehdejšího Československa vpadla sovětská okupační vojska, se některé filmy natočené ještě v atmosféře politického uvolnění již v kinech nesměly promítat a ve filmové tvorbě, jako ostatně v kultuře vůbec, nastoupily ideologický dohled a tvrdá cenzura. Řada filmových tvůrců se nuceně odmlčela a někteří odešli do emigrace. Přesto ale i v době socialismu oficiálně vznikaly filmy, zejména komedie, které měly u československých diváků, zvyklých číst mezi řádky, velký ohlas.

Oblast kinematografie měla před listopadem 1989 oproti ostatním uměleckým oborům tu nevýhodu, že byla omezená státním monopolem, a to v oblasti výroby i distribuce filmů. Literární díla se ilegálně šířila v opisech, ale zakázané, takzvané trezorové filmy, nebylo možné vidět nikde.

Každý rok dvacet filmů

Po roce 1989 byl státní monopol na výrobu, prodej a distribuci filmů zrušen a v roce 1992 byl zákonem zřízen Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Ten je financován z korunového příplatku ke vstupence a z výnosu obchodování s českými filmy z let 1965 až 1990 a je formou státní finanční podpory kinematografie. V České republice vzniká každý rok okolo dvaceti filmů.

Kreativní potenciál českých filmových tvůrců je vysoký ve všech oblastech – v hraném, dokumentárním i animovaném filmu, což dokazují rovněž úspěchy na mezinárodním poli (v roce 1996 získal Oscara za nejlepší zahraniční film snímek Kolja režiséra Jana Svěráka) a úspěchy při získávání finanční podpory Evropské unie (EU), v programu MEDIA 2007 a v mezinárodním fondu EU Eurimages.

Animovaný film

Svou slavnou éru, na niž vysokou kvalitou navazují i současné snímky, má též animovaný film. Mezi nejvýznamnější tvůrce patří v této oblasti Jiří Trnka, Karel Zeman, Hermína Týrlová, Břetislav Pojar, Jiří Brdečka či Eduard Hofman a v mladší generaci na ně navazují Lubomír Beneš, Jan Švankmajer, Jiří Barta a další. Současní tvůrci animovaných filmů si vydobyli respekt a uznání i na mezinárodním poli.

V České republice je rovněž tradicí vysoká úroveň středního i vysokého filmového školství. Školy přitom rozvíjejí mezinárodní vztahy i spolupráci.

Kinematografie se těší stálému a vzrůstajícímu zájmu veřejnosti. Asociace českých filmových klubů sdružuje zhruba 125 filmových klubů. Cílem jejich činnosti je nákup a distribuce kvalitních filmů a také práce s mládeží. Návštěvnost českých filmů ze strany domácích diváků je tradičně vysoká. Z hlediska podílu národní kinematografie na trhu je druhá nejvyšší v Evropě.

Česká republika láká i zahraniční filmaře

Česká republika se může pochlubit také širokou nabídkou filmových přehlídek a festivalů hraných, dokumentárních a animovaných filmů a festivalů tematicky zaměřených. Mezi největší patří Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Zlín, Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava, festival Letní filmová škola v Uherském Hradišti a Mezinárodní festival animovaných filmů AniFest Třeboň.

V oblasti filmového průmyslu nabízí Česká republika atraktivní lokality dostupné pro natáčení filmů a vysokou úroveň, kreativitu a flexibilitu pracovníků odborných filmových profesí. Česká republika se tak díky vyhlášené profesionalitě místních filmových pracovníků a příznivým cenám stala oblíbenou lokalitou mnoha zahraničních produkcí z celého světa. Natáčely se zde například seriál Bídníci (Les Misérables) a filmy Mission Impossible, Blade II, Bratři Grimmové (Grimm Brothers), Hartova válka (Hart’s War), xXx, Oliver Twist, Hellboy, Van Helsing nebo Letopisy Narnie (Chronicles of Narnia).