Hudba
Pavel Šporcl: O české hudbě
"Česká republika jako předsednická země EU má v hudební oblasti mnoho co nabídnout. Jsme velice kulturní národ, a to nejen co se hudby týká. I výtvarné umění, literatura či architektura má v našich zemích velikou tradici, ze které vzešla taková jména jako Alfons Mucha, Mikoláš Aleš, Jindřich Štýrský, Jan Zrzavý, Karel Čapek, Milan Kundera, Josef Škvorecký, Ludvík Vaculík … Vzpomeňme také Prahu nebo Český Krumlov jako celosvětové architektonické skvosty.
V klasické hudbě přinášíme do Evropy především jména jako Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů. Dvořákova devátá symfonie „Z nového světa“ patří mezi nejhranější skladby světa, Smetanova opera Prodaná nevěsta i Janáčkovy opery zní ve všech operních domech, celý svět letos slaví 50.výročí úmrtí Bohuslava Martinů. To ale zajisté nejsou jediní skladatelé, o kterých by měla Evropa vědět. Vzpomeňme například Josefa Myslivečka, který učaroval Mozartovi. Nebo Antonína Rejchu, zakladatele žánru dechového kvintetu. Nemusíme ale chodit příliš do minulosti. I v posledních desetiletích z našich končin vzešli skladatelé a umělci, kteří se svým uměním dostali daleko za hranice rodné vlasti. Mohu vzpomenout třeba Josefa Suka, Zdeňka Fibicha, Zdeňka Lukáše, Luboše Fišera, Sylvii Bodorovou, Petra Ebena, Ilju a Lukáše Hurníka. Umělce jako Jan Kubelík, Josef Suk, Rudolf Firkušný, Ivan Moravec, Magdaléna Kožená, České, Smetanovo, Škampovo nebo Haasovo kvarteto, dirigenty Rafaela Kubelíka, Libora Peška, Jiřího Bělohlávka, Jiřího Kouta, světoznámé orchestry například Českou filharmonii, Orchestr hlavního města Prahy FOK, Pražskou komorní filharmonii, Český národní symfonický orchestr, ale i ostatní skvělá tělesa jako Státní filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava, Severočeská filharmonie Teplice…
Nesmím ale určitě zapomenout i na jiné žánry než je klasická hudba. Do povědomí lidí na celém světě se zcela určitě dostala skupina Hradišťan, která hraje a zpívá především moravské lidové písně, či interpretka bez žánrových hranic Iva Bittová. Ale také do tohoto krátkého výčtu patří Josef Vejvoda, autor nejznámější písně světa Škoda lásky. Také bych na tomto místě měl zajisté zmínit Evropě velmi známou stálici naší populární hudby Karla Gotta nebo naši nejlepší zpěvačku Lucii Bílou.
Nesnažil jsem se vyjmenovat všechna jména a oblasti hudby v ČR. Pokusil jsem se pouze ukázat, že jednou z největších devíz České republiky zajisté hudba je, a v tomto ohledu máme celému světu co nabídnout. A i když se už dnes bohužel nedá mluvit o Česku jako o konzervatoři Evropy, jak se naše země nazývala v 18. století, hudba z našeho národa nevymřela. Ba právě naopak. A já doufám, že to budeme moci Evropě v rámci našeho předsednictví v EU dokázat."
|
Pavel Šporcl
*25. dubna 1973 v Českých Budějovicicíh |
Houslista světového formátu Pavel Šporcl patří bezesporu k nejvýraznějším a médii nejsledovanějším českým umělcům působícím v oblasti vážné hudby. Zároveň je častým hostem na prestižních koncertních pódiích v Evropě, USA, Kanadě nebo Japonsku a také laureátem mnoha předních houslových soutěží. Jako jediného z českých houslistů mladé generace zařadil Pavla Šporcla do své knihy „Housloví virtuosové: Od Paganiniho po 21. století“ světově uznávaný kritik a historik Henry Roth. Šporcl začal hrát na housle už v pěti letech, později vystudoval konzervatoř a AMU v Praze, v letech 1991 až 1996 pokračoval na studiích ve Spojených státech. Zaujme především neformálním projevem i stylem oblékání, kterým se snaží co nejvíce přiblížit publiku. |
Datum aktualizace: 16.8.2011 16:02
