Hudební ukázky
Josef Mysliveček - Divertimento pro smyčcové nástroje F dur (Allegro, 1. část)
Skladba představuje typickou formu rokoka a raného klasicismu. Hrávala se často při hostinách a zábavách majetných vrstev.
Leoš Janáček - Glagolská mše (část č.4 - Věruju)
Glagolská mše je unikátním dílem dnes jednoho z nejhranějších českých autorů. Janáček v ní přináší novou hudební řeč, tentokrát silně ovlivněnou tradicí východního křesťanství.
Bohuslav Martinů - Otvírání studánek (závěr)
Hudba je nesena nostalgickou touhou po vlasti a láskou k domovu, o kterém autor tušil, že se do něj již nevrátí. To proto zní starosvětsky, tradičně a s přídechem folkloru.
Antonín Dvořák - Novosvětská (3. věta)
Symfonii Z Nového světa složil Dvořák při svém pobytu v Americe. Při výstupu na povrch Měsíce si ji pouštěl Neil Armstrong a v současnosti již opustila hranice Sluneční soustavy na palubě sondy Voyger 1.
Antonín Dvořák - Slovanské tance - Srbské kolo
Tento Dvořákův tanec vskutku roztančí tělo i mysl jásavou energií a optimismem slovanského etnika.
Bedřich Smetana - Prodaná nevěsta (předehra)
Předehra k nejslavnější opeře Bedřicha Smetany je, vedle Mozartovy Figarovy svatby a Rossiniho Lazebníka sevillského, hodnocena jako jedna z nejlepších operních předeher vůbec,
Bedřich Smetana - Má vlast - Vltava (začátek)
V symfonická básni Vltava z cyklu Má vlast Bedřich Smetana hudebně popisuje tok nejdelší české řeky. Na začátku se dva pramínky slévají v v potůček, který postupně přerůstá v sílící proud řeky protékající překrásnými končinami české země.
Bedřich Smetana - Má vlast - Blaník (závěr)
Závěr šestidílného cyklu je oslavou autorovy rodné země, silně připomínající závěr Beethovenovy Deváté symfonie.
František Xaver Brixi - Pastorella C dur
Pastorela navazuje na dávnou tradici české pastorální tvorby, která se datuje až hluboko do baroka, ale na rozdíl od venkovských kantorů je z pera velkého klasika a předchůdce Mozarta.
František Benda - Koncert pro flétnu a smyčcové nástroje (Presto, 3. část)
František Benda byl příslušníkem české emigrace v Berlíně. Flétna byla v době rokoka velmi oblíbeným nástrojem. Psal pro ni i, v té době pruský král, Friedrich II Veliký, sám virtuos a velký podporovatel umění.
Jan Dismas Zelenka - Koncertní symfonie A moll (Capriccio, 3. část)
Jan Dismas Zelenka je významným představitelem českého vrcholného baroka, zvláště pak tvorby duchovní.V této symfonii dokazuje, že je mistrem dobové formy a instrumentace.
Pavel Vejvanovský - Serenáda pro dvě trubky, smyčce a basso continuo (Conclusion)
Pavel Vejvanovský je skladatelem raného baroka, v celé své tvorbě je zahleděn do krásy žesťů a jejich stříbrného zvuku.
Bohuslav Matěj Černohorský - Toccata C dur
Tato virtuosní skladba velkého autora i hráče na varhany evropského formátu je zařaditelná k podobným opusům J.S.Bacha. Tato ukázka je nahrána na nejstarší pražské varhany Chrámu Panny Marie před Týnem.
Adam Michna z Otradovic - Loutna česká
Šlechtic Adam Michna byl, kromě jiného, českým barokním básníkem, skladatelem, varhaníkem a vydavatelem. Z mnoha písní jeho Loutny si můžete poslechnout „Andělské přátelství“.
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - Maria kron
Kryštof Harant, skladatel, ale i široce angažovaný typický renesanční intelektuál, v této skladbě v plné výši prokázal ovládnutí složité hudební struktury v době mimořádně náročné na umění.
Ktož jsú boží bojovníci
Válečný chorál husitských vojsk z 15. století, který dokázal zahnat nepřátele na útěk. Husitské zpěvy se staly pravzorem takzvaného "protestantského chorálu".
Povstaň, povstaň, velké město pražské
Další píseň z doby husitské, která nabádá k boji proti katolickému králi Zikmundovi. Její autor není známý.
Collaudemus matrem
Gotická píseň Collaudemus matrem je jedním z běžných popěvků náboženských písní této doby.
Hospodine, pomiluj ny
Chorál, který vznikl kolem roku 1050, kdy plnil funkci hymny. Jedná se o nejstarší známou píseň ve staroslověnštině.
Datum aktualizace: 16.8.2011 16:01
