Bezpečnost potravin
Zabezpečení vysoké úrovně ochrany zdraví a posílení ochrany zájmů spotřebitele jsou základními podmínkami fungování trhu. Právě proto se o bezpečnosti potravin zmiňuje již Smlouva o založení Evropského společenství.
V posledních letech probíhá na úrovni Evropského společenství reforma potravinového práva a připravuje se řada nových předpisů. Dílčí návrhy a pozice České republiky obecně podporují smysl samotné reformy potravinového práva, zejména zjednodušení, sjednocení a zpřehlednění požadavků roztříštěných v řadě dílčích předpisů různé právní formy, dále zajištění ochrany spotřebitelů a zamezení vytváření překážek volného obchodu.
Další z oblastí, která vstupuje do problematiky potravinového práva, je Akční program na snižování administrativní zátěže podnikatelů. Cílem tohoto programu je identifikovat administrativní zátěže podnikatelů, které by se měly do roku 2012 snížit o 25 procent.
V rámci problematiky geneticky upravených produktů (GMO) se bude české předsednictví zabývat koexistencí geneticky modifikovaných plodin s plodinami pěstovanými v režimu tradičního a ekologického zemědělství. V neposlední řadě se bude diskutovat o stanovení jednotných pravidel pro limity a označování GMO v osivech.
Kvalita potravin
Evropská unie (EU) může obstát v budoucích konkurenčních podmínkách vůči třetím zemím především kvalitou a přidanou hodnotou agrární produkce. V roce 2007 získala problematika ochrany spotřebitele svoji komisařku, kterou je v současné době Meglena Kuneva. Jde o významný krok, kterým EU zdůraznila, že ochrana spotřebitelů a jejich zájmů je jednou z jejích priorit. Začátkem roku 2007 byla také představena zelená kniha ochrany spotřebitele, která představuje ucelený souhrn spotřebitelské politiky EU včetně určení oblastí, které vyžadují vylepšení či změny.
V rámci kvality potravin hraje významnou úlohu společná organizace trhu se zemědělskými produkty, ve které jsou stanoveny obchodní normy platné na území EU s požadavkem na stejný nebo ekvivalentní standard při dovozu těchto potravin ze třetích zemí.
Specifickou otázkou v oblasti kvality potravin je systém chráněných značek EU – chráněná označení původu (PDO), chráněná zeměpisná označení (PGI) a nařízení Rady o označení tradičních specialit (TSG). Česká republika předložila Komisi podněty pro přehodnocení režimu ochrany PDO/PGI. Jde o rozšíření rozsahu zemědělských produktů a potravin, sjednocení definice PDO a PGI a rozlišení symbolů EU a třetích zemí. Vhodné by bylo i sjednocení v současnosti roztříštěné a tím nepřehledné legislativy v této oblasti.
České předsednictví naváže na zelenou knihu o politice kvality Evropské komise, která byla prezentována během francouzského předsednictví. Stanovuje si za cíl rozvinutí debaty o revizi politiky kvality EU, která zajistí kvalitním zemědělským a potravinářským výrobkům, zejména těm s registrovanými názvy zeměpisných označení nebo označení původu, dlouhodobou perspektivu.
České předsednictví bude podporovat diskusi o posílení jejich pozice jak na vnitřním trhu, tak vůči třetím zemím. Předsednictví se také zaměří na snahy vedoucí k jejímu zjednodušení a zkrácení dlouhých lhůt posuzovacích procedur. Tyto aktivity jsou v zájmu rozvoje této politiky a producentů v členských státech EU.
Jako významný příspěvek do diskuse k zelené knize uspořádá předsednictví konferenci na vysoké úrovni na téma Budoucnosti politiky kvality Společenství u zemědělských a potravinářských produktů, která se bude konat ve dnech 12. a 13. března v Praze.
Výstupy z konference společně s výsledky konzultací budou tvořit příspěvky pro prácí Komise na vypracování Sdělení k politice kvality. Po jeho zveřejnění, které Komise plánuje do května 2009, bude předsednictví moderovat diskusi členských států k jeho obsahu.
Zeměpisná označení
Ve vztahu ke třetím zemím by výrobcům EU pomohlo i rozšíření dodatečné ochrany zeměpisných označení na jiné výrobky, než jsou vína a lihoviny, případně v rámci Světové obchodní organizace (WTO) zavedení povinného registru PGI/PDO pro všechny výrobky. Některé třetí země WTO však systémy EU neuznávají a podobné označování výrobků realizují například prostřednictvím ochranných známek. Evropská komise usiluje ve WTO o uznání alespoň několika desítek PDO/PGI, které by měly mít vyšší prioritu než ochranné známky.
Pro větší podporu právních předpisů v oblasti welfare (pohody) zvířat, které zavádějí na území EU vysoké standardy pro podmínky chovu zvířat, se diskutuje také o možném označování a informování spotřebitele v této oblasti.
Označování potravin
Evropská komise dne 30.1.2008 přijala a zveřejnila návrh nařízení, jehož cílem je zrevidovat požadavky na označování potravin na komunitární úrovni a legislativu k němu zracionalizovat a zjednodušit. Podle návrhu nařízení by nejdůležitější údaje o potravinách měly být rozvrženy jednotně a měly by být uvedeny pro spotřebitele ve snadno čitelné a srozumitelné podobě , aby se spotřebitel mohl rozhodnout o nákupu se znalostí zmíněných informací. Předloha návrhu nařízení sjednocuje a aktualizuje dvě oblasti právních předpisů týkajících se obecného a nutričního označování potravin, na něž se vztahují směrnice 2000/13/ES a 90/496/EHS. Směrnice 2000/13/ES byla několikrát pozměněna a vývoj trhu s potravinami a očekávání spotřebitelů vyžaduje její aktualizaci a modernizaci. Směrnice 90/496/ES požaduje, aby Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání této směrnice. Interinstitucionální postupy se změnily a v některých případech musí Komise předložit spolu s návrhy na nové právní předpisy posouzení dopadů. K revizi právních předpisů týkajících se nutričního označování je připojeno posouzení dopadů, které uvádí přehled používání směrnice 90/496/EHS. Proto nebyla zpracována samostatná zpráva o provádění této směrnice.
Česká republika podporuje záměr Evropské komise zrevidovat požadavky na označování potravin na komunitární úrovni, protože označování potravin na jednotném trhu představuje základní komunikační prostředek mezi průmyslem a spotřebiteli. Navíc se jedná o oblast z právního hlediska velmi komplikovanou a současný legislativní stav neodpovídá technologickému pokroku v oblasti výroby potravin a ani komunikačním možnostem.
České předsednictví bude usilovat o maximální pokrok v procesu projednávání návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům na úrovní rady. České předsednictví se zasadí o konstruktivní dialog mezi členskými státy a Evropským parlamentem zaměřený na společný cíl, kterým je umožnit konečným spotřebitelům informovaný výběr potravin a jejich bezpečné použití. S ohledem na činnost Evropského parlamentu je reálným cílem českého předsednictví dosažení „Rámcové dohody na Radě EU“.
Datum aktualizace: 16.8.2011 16:01
