Priority českého předsednictví
1. Reforma společné zemědělské politiky a budoucí podoba přímých plateb
Jedním ze stěžejních témat českého předsednictví bude revize rozpočtu zaměřená na všechny aspekty výdajů EU, a tedy včetně výdajů určených pro Společnou zemědělskou politiku (SZP). Základním cílem plánované revize rozpočtu je postupná racionalizace vynakládání finančních prostředků EU. V oblasti SZP bude ČR klást důraz na hlavní smysl revize, kterým musí být postupné snižování podílu SZP na výdajové straně rozpočtu a dále pak přesun finančních prostředků z I. do II. pilíře, tedy ve prospěch rozvoje venkova. S tím souvisí i diskuse o budoucnosti přímých plateb a celého prvního pilíře SZP po roce 2013. ČR bude usilovat o to, aby výsledkem těchto diskusí byly rovné podmínky pro všechny členské státy EU, a to nejen pokud jde o výši přímých plateb, ale i o samotný systém jejich vyplácení, který musí respektovat diverzitu zemědělských modelů v jednotlivých členských zemích. V tomto smyslu ČR vítá prodloužení aplikace systému jednotných plateb na plochu (SAPS) pro nové členské státy až do konce roku 2013. Za předpokladu vyřešení otázky specifického přístupu k citlivým sektorům je ČR připravena podpořit po roce 2013 model podobný SAPS jakožto jednu z možných variant dalšího směřování přímých plateb v rámci celé EU. Problematika budoucnosti přímých plateb je plánovaným tématem neformálního zasedání Rady ministrů zemědělství a rybolovu za českého předsednictví.
2. Politika kvality zemědělských produktů a potravin
ČR bude usilovat o rozvinutí debaty o revizi politiky kvality EU, která zajistí kvalitním zemědělským a potravinářským výrobkům, zejm. s registrovanými názvy zeměpisných označení (CHZO) nebo označení původu (CHOP), dlouhodobou perspektivu. Bude podporovat diskusi ohledně jejich propagace jak na vnitřním trhu EU, tak posílení jejich pozice vůči třetím zemím.
S cílem posilování konkurenceschopnosti evropské produkce a s ohledem na skutečnost, že ČR se dlouhodobě věnuje ochraně kvalitních výrobků a podala po přistoupení největší počet přihlášek názvů zeměpisných označení a označení původu z nových členských států, je v zájmu ČR tuto politiku dále rozvíjet a aktivně se podílet na jejím dalším vývoji. ČR bude zejména podporovat snahy vedoucí ke zjednodušení, napřímení a zkrácení neúměrně dlouhých lhůt posuzovacích procedur.
Dalšími tématy, do jejichž obsahu ČR hodlá vnést své podněty jsou: rozsah ochrany zeměpisných označení a označení původu, status zaručených tradičních specialit (ZTS), registrační procedura, změny v definicích CHOP a CHZO, propagace, zřízení agentury, spektrum chráněných produktů, logo Společenství.
Komise již prezentovala „zelenou knihu“ politiky kvality během francouzského předsednictví. Tato „zelená kniha“ se kromě CHOP, CHZO a ZTS věnuje i otázkám certifikace kvality potravin či značení země původu. ČR k problematice uspořádá konferenci na vysoké úrovni a bude rozvíjet diskusi na úrovni Rady.
3. Zjednodušení Společné zemědělské politiky
Zjednodušení Společné zemědělské politiky - z pohledu ČR (a většiny členských států) se jedná o prioritní téma z pohledu budoucího fungování SZP zahrnující řadu aspektů (rušení nepotřebné legislativy, novelizaci předpisů s cílem jejich zefektivnění, sdílení best practices při implementaci nebo sjednocení implementace (Cross compliance, GAEC, administrace plateb). Řada členských států, včetně ČR, často kriticky hodnotí i přístup Evropské komise (EK) u nových návrhů (například reforma cukru, vína, Health Check), kdy často z důvodu krkolomných politických kompromisů mezi členskými státy bývá nakonec ambice na zjednodušení upozaděna na úkor obsahu).
Zjednodušení zemědělské legislativy vychází z širšího programového zadání EK 2004-2009 zahrnující proces (takzvaná simplification) především rušení zastaralé a nepotřebné legislativy a better regulation (novelizace legislativy s cílem zvýšení účinnosti). S ohledem na končící mandát této Komise pracuje DG AGRI ze zadání komisařky Mariann Fischer Boel na zpracování Zprávy (takzvaný Simplification Report) o naplnění vytyčených cílů v oblasti simplification a better regulation zemědělské legislativy od roku 2005 po současnost.
4. Rozvoj venkova a vymezení LFA (méně příznivé oblasti)
V rámci rozvoje venkova bude ČR usilovat o vyvážený rozvoj s cílem podpory zaměstnanosti a podnikání se zaměřením na podporu života mladých lidí na venkově, rozvoj vzdělávání, výzkumu a diverzifikaci do nezemědělských činností, obecně zkvalitnění života na venkově. Jedním ze strategických cílů rozvoje venkova bude rovněž vybudování technické infrastruktury pro využití obnovitelných zdrojů energie.
V průběhu předsednictví se ČR prioritně zaměří na otázku nového vymezení takzvaných ostatních LFA. Tuto problematiku vnímá ČR velmi citlivě, především pak ve vztahu ke kritériím navrženým Komisí, které mají zajistit sjednocení využívaných ukazatelů na základě přírodních znevýhodnění. ČR podporuje nové vymezení ostatních znevýhodněných oblastí dle biofyzikálních kritérií (klimatických a půdních), sjednocených na úrovni Společenství s podporováním extenzivních oblastí při důsledném dodržování pravidel šetrného způsobu hospodaření. Současně je ale ČR přesvědčena, že by měla být členským státům zaručena určitá flexibilita v rámci limitů navržených kriterií zohledňující národní specifika. Definování konkrétních pravidel by mělo být v kompetenci členských států, v souladu s principem subsidiarity. Je zájmem ČR, aby byla navržena a schválena taková řešení, která budou obecně přijatelná a nepovedou k dramatickým změnám v rozloze LFA.
Datum aktualizace: 16.8.2011 16:01
