Vnitřní trh
Jedním z největších úspěchů evropské integrace je vytvoření jednotného vnitřního trhu. Vnitřní trh Evropské Unie tvoří území všech členských států. Jeho založením počátkem roku 1993 vznikl prostor bez vnitřních hranic, v němž platí tzv. čtyři základní svobody - volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.
Volný pohyb zboží umožňuje bezmála pěti stům milionům občanů a podnikatelů EU volný nákup a prodej zboží v rámci celé EU. Volný pohyb osob znamená, že si občané EU mohou svobodně zvolit zemi, v níž chtějí studovat, pracovat či žít. Volný pohyb služeb zaručuje evropským podnikatelům právo poskytovat a nabízet své služby kdekoli na území EU. Volný pohyb kapitálu umožňuje občanům a firmám volně investovat, převádět peníze či spořit.
Jednotný trh pro Evropu v 21. století
V listopadu 2007 představila Evropská komise zásadní dokument pro budoucí podobu vnitřního trhu a další směřování činnosti EU v této oblasti - sdělení „Jednotný trh pro Evropu v 21. století“. Toto sdělení završuje přezkum jednotného vnitřního trhu, který byl zahájen v roce 2006. Evropská komise v něm hodnotí dosavadní úspěchy vnitřního trhu a stanovuje strategii pro rozvoj vnitřního trhu do dalších let.
Evropská komise považuje vnitřní trh v zásadě za dokončený a chce se dále zaměřit na zkvalitnění jeho fungování, zejména na odstranění přetrvávajících bariér a bariér nových, které vznikají např. v důsledku dynamického technologického pokroku či postupného rozšiřování EU. Komise navrhuje v tomto dokumentu také posílení mechanismů administrativní spolupráce mezi členskými státy a vytvoření praktických nástrojů, které pomáhají občanům EU při řešení problémů přeshraničního fungování vnitřního trhu.
Pomoc spotřebitelům
Mezi nejvýznamnější politická opatření, které ze sdělení vycházejí patří pomoc spotřebitelům při přeshraničním uplatňování jejich smluvních práv, návrh úpravy drobného podnikání (Small Business Act), zlepšení informovanosti malých podniků a spotřebitelů a vyjasnění aplikace pravidel EU v oblasti služeb (např. maloobchodní finanční služby).
Podpora znalostní ekonomiky
V následujících letech bude Evropská unie kromě prohlubování čtyř základních svobod jednotného trhu klást důraz na podporu tzv. znalostní ekonomiky, zejména na rozvoj vědeckého výzkumu a aplikaci inovací v praxi. Vedle podpory příznivého prostředí pro rozvoj vědy např. prostřednictvím zvláštních „pasů“, které usnadní výzkumným pracovníkům jejich uplatnění v zahraničí, bude pro rozvoj znalostní ekonomiky zásadní jednoduchá a přitom spolehlivá správa práv duševního vlastnictví.
Datum aktualizace: 16.8.2011 16:02
