Výzkum
„Evropský výzkumný prostor bez bariér“ je jednou z hlavních priorit českého předsednictví v Radě EU v oblasti výzkumu a vývoje. Nejdůležitější česká priorita navazuje na tzv. zděděnou agendu předchozích předsednictví, ale vnáší do ní nový pohled. Navíc v sobě odráží motto České republiky pro předsednictví „Evropa bez bariér“ a nejvýznačnější prioritní oblast ČR „Evropa konkurenceschopná a otevřená“. Z hlediska propojení s politikou Evropské unie (EU) pro oblast výzkumu a vývoje jsou priority přímou součástí Lisabonské strategie.
V nové situaci finanční krize, která postupuje Evropou je agenda výzkumu ještě důležitější, neboť konkurenceschopnost Evropy závisí do značné míry na výzkumu, vývoji a jejich propojení na inovace a tedy i na úrovni investic do těchto oblastí.
Jako červená nit se všemi oblastmi českého předsednictví vine snaha odstraňovat bariéry uvnitř Evropského výzkumného prostoru, mezi novými a starými členskými zeměmi, ale i mezi prvky znalostního trojúhelníku.
Evropský výzkumný prostor bez bariér
Za nejdůležitější aktivity z hlediska výzkumu považuje EU podporu výzkumných infrastruktur světové úrovně, mobilitu odborně způsobilých výzkumných pracovníků, výzkumné instituce špičkové úrovně v takových oborech jako jsou například nanotechnologie, sdílení znalostí, koordinované programy a priority (realizace a hodnocení investic do veřejného výzkumu na evropské úrovni) a široké otevírání Evropského výzkumného prostoru světu.
V návaznosti na Sdělení, která Evropská komise zpracovala v průběhu roku 2008 chce Česká republika během svého předsednictví navázat na aktivity v oblasti rozvoje kariér a výzkumných pracovníků, dále se věnovat problematice výzkumných infrastruktur a problematice metodiky hodnocení dopadů evropského výzkumu a vývoje a tématiky žen ve vědě. Česká republika bude pokračovat v další fázi Lublaňského procesu. Etapou tohoto procesu, náležející do období českého předsednictví je implementace Vize 2020, formulované během francouzského předsednictví.
Velké infrastruktury výzkumu
Infrastruktury výzkumu (takzvaná IV) by mohly a měly tvořit páteř evropského výzkumu a vývoje.
ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) předložilo v prosinci 2008 aktualizovanou cestovní mapu, čímž vyvstala otázka financování a umístění projektů IV. Priorita České republiky se zaměří na diskusi o realizaci ESFRI Roadmap a na harmonický rozvoj Evropy z hlediska regionálního rozložení infrastruktur výzkumu a vývoje. Nástrojem k prosazení této oblasti zájmu bude, kromě ESFRI Roadmap update, zpráva pracovní skupiny ESFRI pro regionální otázky. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádá konferenci ve spolupráci s Evropskou komisí o vlivu IV na rozvoj regionů, v návaznosti na slovinskou a francouzskou konferenci o IV.
Mobilita mladých vědců
Jedním z faktorů, který významným způsobem ovlivňuje rozvoj Evropského výzkumného prostoru, je zajištění dostatečného počtu kvalitních výzkumných pracovníků, rozvoj jejich kariér a usnadnění všech forem jejich mobility. Evropská Komise v tomto směru vynakládá v poslední době nemalé úsilí a mj. vydala řadu dokumentů a doporučení členským státům. Jako příklad lze uvést Směrnici upravující problematiku přijímání vědců z třetích zemí nebo Chartu a Kodex výzkumných pracovníků.
V květnu letošního roku vydala EK Sdělení: Lepší kariéry a více mobility: Evropské partnerství výzkumných pracovníků. V dokumentu je zdůrazněno „partnerství“ a to ve všech formách - mezi členskými státy a Komisí, univerzitami, výzkumnými organizacemi či průmyslem. Dokument se soustředí na řadu otázek, které byly identifikovány jako hlavní brzdy v navýšení počtu výzkumných pracovníků v Evropě, v rozvoji jejich kariér a v mobilitě. Závěry k tomuto Sdělení byly schváleny na zářijové Radě pro konkurenceschopnost a v průběhu francouzského předsednictví byla oficiálně zahájena nová strategie v oblasti lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Členské státy by v průběhu roku 2008 a 2009 měly začít pracovat na přípravě či zdokonalení vlastních akčních plánů vycházejících ze Závěrů Rady a koncem roku 2009 podat Evropské komisi zprávu o pokroku. Tomuto tématu se mimo jiné bude také věnovat konference v průběhu českého předsednictví „Výzkumní pracovníci v Evropě bez bariér“.
Dopady evropských programů na národní konkurenceschopnost
Evropská komise předloží na konferenci pořádané v rámci českého předsednictví zprávu o hodnocení šestého Rámcového programu. Konference v rámci českého předsednictví, pořádaná ve spolupráci s Evropskou komisí, přispěje k diskusi o této zprávě, dále se zaměří na roli hodnocení v procesu tvorby politik založených na konkrétních údajích a na způsoby, kterými je hodnocení možno provádět. Pro efektivní investice do výzkumu a vývoje je třeba vytvářet politiky výzkumu a vývoje založené na konkrétních výstupech.
Lublaňský proces
Na neformální Radě pro konkurenceschopnost v Brdu 14. -15. dubna 2008 byl Slovinskem iniciován takzvaný Lublaňský proces. Tento proces by měl být pokračováním veřejné diskuse o Evropském výzkumném prostoru (EVP) na ministerské úrovni. Ministři nastupujícího tria FR, CZ a SE se zavázali, že v tomto procesu budou pokračovat. V první fázi Francie ve spolupráci s triem a posléze se všemi členskými státy vypracovala dokument Vize 2020 Evropského výzkumného prostoru. Úkolem českého předsednictví bude pokračování procesu přípravou dokumentu „Implementace Vize 2020“, a to podobným postupem jakým postupovala Francie. Hlavními tématy dokumentu budou např. odstraňování bariér ve znalostním trojúhelníku na úrovni politik, konzultace se zainteresovanými stranami při vytváření politik a další.
Akce v oblasti vědy a výzkumu v rámci českého předsednictví
V rámci předsednictví ČR bude uspořádáno 11 konferencí v oblasti vědy a výzkumu zařazených do oficiálního kalendáře MŠMT. Některé jsou za spolupráce s Akademií věd ČR a Technologickým centrem AV ČR. Bude to např. konference o stavu a předpokládaném vývoji v oblasti nanotechnologií, Euronanoforum, nebo konference o budoucích rozvíjejících se technologiích – Future emerging technologies. V oblasti vědy a výzkumu bude probíhat i řada doprovodných akcí též za účasti regionů či Evropské komise. Důležitým bude setkání na vysoké úrovni, INCOM, týkající se inovací a růstové politiky organizované Úřadem vlády ČR. Nejrozsáhlejší vědeckou akcí je konference Research Connection 2009, která by měla přispět k lepšímu zapojení nových členských států do rámcového programu FP7.
Datum aktualizace: 16.8.2011 16:02
