Společná bezpečnostní a obranná politika
Evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP) představuje nedílnou součást společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie (SZBP). Od svého formálního vzniku v roce 1999, který inicioval francouzsko-britský summit v Saint Malo v prosinci předcházejícího roku, patří dnes EBOP k nejdynamičtějším unijním politikám.
EBOP a její struktury jsou pevně ukotveny v institucionálním rámci Evropské unie (EU). Efektivní postupy a struktury pro rozhodování v rámci krizového řízení, budování a rozvoj vojenských a civilních schopností a civilně-vojenské koordinace byly vytvořeny díky společnému úsilí členských států v úzké spolupráci s Generálním sekretariátem Rady EU v čele s vysokým představitelem Javierem Solanou.
Důležitým mezníkem, který potvrdil nezastupitelné postavení EU na mezinárodní scéně, bylo přijetí evropské bezpečnostní strategie (EBS) na zasedání Evropské rady v prosinci 2003. Tento strategický dokument definuje stav mezinárodního bezpečnostního prostředí, cíle EU v něm a způsoby jejich prosazování. Přijetí EBS jednoznačně potvrdilo ambice EU jako významného subjektu na poli mezinárodní bezpečnosti, jenž je schopen samostatně řešit civilní i vojenské krize kdekoliv ve světě.. Závěrem roku 2008 byla zhodnocena implementace EBS a paralelně přijata Deklarace k EBS, která aktualizuje EBS o nové výzvy v bezpečnostní oblasti.
Osmnáct operací za čtyři roky
Za více než čtyři roky od přijetí EBS uskutečnila EU celkem osmnáct operací krizového řízení v různých oblastech světa. Ty umožnily prověřit dosaženou úroveň civilních a vojenských schopností. Vojáci, policisté i civilní specialisté členských zemí EU dnes přispívají k vytvoření bezpečného prostředí a obnově stability v řadě válkou či konfliktem zasažených částí světa. Příkladem může být oblast západního Balkánu, Blízkého a Středního východu nebo Afriky.
Spektrum vojenských operací v rámci EBOP, pomocí kterých je EU schopna efektivně zasáhnout v krizových oblastech, v současnosti zahrnují nejen evakuační a humanitární operace, ale také operace na udržení nebo prosazení míru. Civilní operace se v krizových oblastech nejvíce zaměřují na obnovu institucí bezpečnostního sektoru, správních struktur a dodržování lidských práv.
Zkušenosti z vojenských i civilních operací potvrzují komplexnost současných hrozeb – pokud vyústí do konkrétní krizové situace, nemohou být zvládnuty čistě vojenským nebo civilním postupem. EU si na základě řady praktických zkušeností uvědomila potřebu větší koordinace svých civilních i vojenských nástrojů, a to jak v rámci vlastní EBOP, tak i mezi jednotlivými pilíři EU.
V současnosti vystupuje EU v oblasti krizového řízení jako významný a uznávaný globální hráč, který na strategické úrovni spolupracuje a rozvíjí své partnerství s dalšími mezinárodními organizacemi (především s OSN a NATO). Mimo to vytvořila EU rovněž efektivní mechanismy pro spolupráci a konzultace s třetími zeměmi v oblasti krizového řízení a rovněž mechanismy pro jejich zapojení do civilních a vojenských operací pod vedením EU.
Priority českého předsednictví
Česká republika v oblasti EBOP naváže na aktivity započaté francouzským předsednictvím. Francie deklarovala své vysoké ambice a snahu dosáhnout pokroku v mnoha aspektech EBOP. Česká republika bude podporovat takový rozvoj EBOP, který bude plně v souladu s klíčovou prioritou české zahraniční politiky, a sice dobře fungující transatlantickou vazbou.
Česká republika bude usilovat o to, aby rozvoj schopností EU v oblasti EBOP byl komplementární k rozvoji schopností NATO a nedocházelo k duplicitám. Především civilní dimenzi EBOP považujeme za nejperspektivnější oblast dalšího rozvoje, ve které může EU uplatnit své rozsáhlé zkušenosti a širokou škálu nástrojů pro komplexní řešení krizí.
Datum aktualizace: 16.8.2011 16:02
