Schengenská spolupráce a ochrana vnějších hranic
Schengenská spolupráce označuje spolupráci států v rámci schengenského prostoru – jedná se o území států, na jejichž společných hranicích (takzvaných vnitřních) nedochází k hraničním kontrolám.
Kontroly se soustředí na vnější schengenské hranice (pozemní hranice, mezinárodní letiště a mořské přístavy) a jsou doprovázeny úzkou spoluprací v dalších oblastech (například v rámci policejní spolupráce, vízové a konzulární praxe, ochrany dat či přístupu do společného Schengenského informačního systému – databáze, která slouží zejména k pátrání po osobách a věcech na území schengenského prostoru). Tato spolupráce nahrazuje chybějící kontroly na vnitřních hranicích.
Zahájení schengenské spolupráce spadá do roku 1985, kdy Francie, Německo a státy Beneluxu podepsaly Schengenskou dohodu a o pět let později Schengenskou prováděcí úmluvu, která dohodu dále rozvedla a specifikovala. Tyto dokumenty byly postupně rozvíjeny dalšími právními akty souhrnně označovanými jako schengenské acquis platné pro všechny členské státy (až na stanovené výjimky). Na konci roku 2007 se schengenský prostor bezprecedentně rozšířil z patnácti na dvacet čtyři členských států.
Po odstranění kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie (EU) se lidé mohou volně pohybovat na celém území EU/Schengen, proto je potřeba zaručit bezpečnost v EU a důsledně chránit vnější unijní hranice. Klíčovou roli v oblasti integrované správy vnějších hranic hraje Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států (Frontex).
V roce 2007 začala navíc fungovat takzvaná Evropská síť hlídek, která je zaměřená především na oblast jižní mořské hranice, a zároveň byly vytvořeny pohraniční jednotky rychlé reakce. Vzniká také společný Evropský systém ochrany hranic (EUROSUR).
Vízová politika
V otázkách vízové politiky se EU výrazně angažuje od roku 1999, kdy začala platit Amsterodamská smlouva, která přesunula vízové otázky na komunitární úroveň. Zavedení systému společných víz ve formě jednotného schengenského víza, které opravňuje držitele k volnému pohybu po celém schengenském prostoru, odráží sladění vízové politiky států EU (respektive schengenského prostoru).
V oblasti vízové politiky bude pro české předsednictví stěžejní spuštění Vízového informačního systému (VIS), který bude obsahovat údaje o žadatelích o schengenská víza. V době se předpokládá přijetí dokumentu týkajícího se harmonizace pravidel při vydávání víz, takzvaného Vízového kodexu, a schválení novely Společné konzulární instrukce.
V oblasti vízové politiky vůči třetím zemím má EU rovněž společná pravidla, která stanovují černý seznam států, jejichž občané podléhají vízové povinnosti před vstupem do EU, a bílý seznam států, jejichž občané jsou od této povinnosti osvobozeni. V této problematice probíhá v rámci vízové liberalizace dialog se zeměmi západního Balkánu založený na hodnocení a plnění kritérií dle takzvyných cestovních map, který by měl vést ke zrušení vízové povinnosti. V oblasti vízové facilitace je cílem českého předsednictví dokončení projednání a přijetí samostatných dohod mezi Evropským společenstvím s Gruzií a Evropským společenstvím s Kapverdami.
Datum aktualizace: 16.8.2011 16:02
