Spravedlnost a vnitro
Společný prostor svobody, bezpečnosti a práva
Společný prostor svobody, bezpečnosti a práva má obyvatelům Evropské unie (EU) zaručit svobodný pohyb po jejím území, jejich ochranu a bezpečnost díky společným opatřením, která se vztahují k ochraně vnějších hranic či k oblasti azylu, přistěhovalectví nebo k boji proti organizovanému zločinu.
O vytvoření takového prostoru usiluje Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, složená z ministrů členských států zodpovědných za tyto oblasti. Rada se schází přibližně jednou za dva měsíce a zabývá se otázkami azylu, přistěhovalectví, hranic a víz a policejní a justiční spoluprací v občanskoprávních a trestněprávních věcech.
Počátky spolupráce členských států v těchto oblastech spadají do poloviny sedmdesátých let. Významným krokem se stal podpis Schengenské dohody v roce 1985 mezi SRN, Francií a státy Beneluxu o vytvoření zóny volného pohybu osob a zrušení kontrol na společných (vnitřních) hranicích. K schengenské spolupráci se v následujících letech přidávaly i další státy.
Zásadní kroky k rozvinutí spolupráce na úrovni EU představovala Smlouva o EU (platí od roku 1993) a dále Amsterodamská smlouva (platí od roku 1999), která mimo jiné zahrnula doposud mezivládní schengenskou spolupráci do právního rámce EU. Společné úsilí členských států EU o vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva postupně nabývá na stále větší důležitosti, a to zejména v souvislosti se snahou o vytvoření společné migrační politiky a bojem proti teroristickým hrozbám a organizované trestné činnosti s přeshraničním rozměrem.
Posilování spolupráce
Na jednání Evropské rady v Tampere v roce 1999 schválily členské státy EU první víceletý plán evropské politiky vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, který formuloval hlavní společné cíle pro následujících pět let. V tomto období byly také položeny základy společné azylové a přistěhovalecké politiky, připravila se harmonizace hraničních kontrol, zlepšila se policejní spolupráce a pokročily přípravné práce v oblasti soudní spolupráce na základě zásady vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a rozsudků.
Evropská rada v Haagu v roce 2004 přijala nový plán spolupráce pro období 2005 až 2009 – takzvaný Haagský program. Po teroristických útocích ve Spojených státech dne 11. září 2001 a v Madridu dne 11. března 2004 definoval program nové priority EU v této oblasti, aby tak zajistil účinnější společný přístup k přeshraničním problémům, jako jsou terorismus, organizovaná trestná činnost, ilegální migrace, nedovolený obchod s lidmi nebo převaděčství.
V roce 2009 končí pětileté období Haagského programu. Vzhledem k tomu by měl být přijat nový víceletý program, který by reflektoval současné a budoucí problémy v oblasti justice a vnitřních věcí, novou situaci v Evropské unii po rozšíření na 27 členských států, eventuálně i vstup Lisabonské smlouvy v platnost. Evropská komise plánuje předložit svůj návrh nového víceletého programu v květnu 2009. Česká republika tak bude během svého předsednictví v Radě EU usilovat o aktivní zapojení do přípravy tohoto strategického dokumentu, přičemž bude obsahově vycházet z výsledků práce takzvané Future Group. Nový víceletý plán by měl být přijat v druhé polovině roku 2009 jako Stockholmský program.
Datum aktualizace: 16.8.2011 16:02
