Energetika
Společná energetická politika byla počátečním impulsem evropského integračního procesu. Dala vzniknout prvním integračním celkům na území dnešní Evropské unie - Evropskému společenství uhlí a oceli (1951) a Evropskému společenství pro atomovou energii (1957).
Evropská energetická politika je jednou z hlavních priorit Evropské unie. Vysoká míra závislosti na importu, nerovnováha mezi oblastmi produkce a spotřeby, vysoké ceny energií a negativní vliv energetiky na globální klima jsou problémy společné pro všechny členské státy. Jejich efektivní řešení vyžaduje spolupráci na evropské úrovni. Vzhledem k těmto výzvám zahájila Evropská komise řadu aktivit v oblasti energetické politiky s cílem vypořádat se s problémem klimatických změn, snížit vnější závislost EU na dodávkách plynu a ropy a zároveň podpořit dlouhodobý ekonomický růst a zaměstnanost.
V lednu 2007 vydala Evropská komise balíček zásadních energetických dokumentů, ve kterých uvádí své návrhy, opatření a řešení, na jejichž základě se má formovat budoucí společná energetická politika EU. Tento takzvaný „energetický balíček“ je výsledkem přezkumu energetické strategie EU publikovaného v Zelené knize z března 2006. Balíček stanovuje hlavní priority současné energetické politiky EU - bezpečná, udržitelná a (ve vazbě na Lisabonskou agendu) konkurenceschopná energie. Hlavním cílem „energetického balíčku“ je vytvořit skutečný vnitřní trh pro energii a posílit účinnou regulaci.
V září 2007 publikovala Evropská komise třetí liberalizační balíček návrhů právních předpisů v oblasti energetiky. Opatření třetího energetického balíčku mají napomoci dokončení liberalizace trhu. Jedním z nejvýznamnějších návrhů balíčku je provedení vlastnického unbundlingu - oddělení výroby elektrické energie od přenosové soustavy. Na červnovém zasedání Rady EU pro energetiku vykrystalizovaly tři varianty vlastnického unbundlingu. První varianta, která odpovídá původnímu návrhu Evropské komise, počítá se zavedením striktního vlastnického oddělení výroby elektrické energie od přenosové soustavy. Druhá varianta předpokládá vznik nezávislého systémového operátora (ISO), který by fungoval jako vlastnicky oddělená společnost provozující přenos energie na cizím majetku. Třetí varianta předpokládá vznik nezávislého operátora přenosové sítě (ITO), což znamená právní oddělení přenosové soustavy a produkce energie. Všechny tři projednávané varianty byly Radou EU pro energetiku uznány za legitimní. Každý členský stát si tak bude moci zvolit tu variantu, která nejlépe vyhovuje jeho specifickým podmínkám.
Dalším balíčkem opatření s dopadem do energetiky je tzv. energeticko-klimatický balíček z ledna 2008. V něm obsažené legislativní návrhy se zaměřují na boj proti klimatickým změnám a zlepšení bezpečnosti a konkurenceschopnosti v oblasti dodávek energie. Aby bylo možné dosáhnout politických cílů v oblasti obnovitelné energie deklarovaných na summitu EU v březnu 2007, navrhla Evropská komise směrnici, která všem členským státům stanoví vnitrostátní cíle pro obnovitelnou energii. Směrnice obsahuje závazný cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie na 20 % v rámci celé EU v roce 2020 a dosáhnout 10 % spotřeby biopaliv v dopravě.
Nejnovější balík návrhů z listopadu 2008 se týká energetické bezpečnosti a energetické účinnosti. Jeho nejvýznamnější součástí je 2. Strategický energetický přehled („2. SEER“), který je základem „Akčního plánu pro bezpečnost a solidaritu EU“ zaměřeného na energetickou bezpečnost, vnější vztahy a infrastrukturu.
2. SEER definuje šest prioritních oblastí: plán na propojení pobaltských zemí, jižní plynový koridor (Nabucco), LNG, Středomořský energetický okruh (rozvoj větrné a solární energie, integrace trans-saharského plynovodu), severo-jižní propojení v rámci střední a jihovýchodní Evropy a „off-shore wind“ v Severním moři (napojení větrných elektráren v Severním moři do sítí UCTE). 2. SEER je doprovázen analýzou nabídky a poptávky , materiálem o zdrojích, výrobních nákladech a výkonu technologií pro výrobu elektřiny, vytápění a dopravu.
Balíček obsahuje i jiné legislativní návrhy a sdělení jako např. návrh revize legislativy o strategických zásobách ropy, jehož cílem je zajistit disponibilní zásoby během výpadku dodávek.
Datum aktualizace: 16.8.2011 16:01
